Jitce

Máš co jsi chtěl ?

Poznal jsem dívku.

Nejprv protivná mi byla.

Jiné jsem si hleděl

a tato se mi skryla.

Procitl jsem však záhy.

Procitl, ale ne včas.

Z dívky neznámé

je tu nevěřící zas.

Nevěřila a nevěřila.

Smutnil jsem a vískal.

Co mám ještě udělat,

abych si ji získal ?

Náhoda mi pomohla.

Snad stejné toužení.

Já získal jsem moc !

Však také soužení.

Snad šťastná hvězda stála při mně.

Snad nějaký dobrý duch.

A já přičinil se,

nebo popřála mu sluch ?

Láska vzkétala mi.

A já jen radost měl.

Jednou v parku

však život potemněl.

Poté se však vyjasnilo.

Dlouhý slunce jas

vyléčil mně slibně.

Já byl šťastný zas !

Přetvářka a žárlivost

strašily mně snad.

Ale pro mně nebyly.

Já po lásce měl hlad.

Těšil jsem se.

Nejlepší týden příjde !

Ale život mi říkal:

Jindy to snad vyjde.

Nastaly dva chmurné časy.

Rychle byly léčeny.

Tu zdálo se mi hodně,

že osudy jsou sečteny.

Mýlil jsem se.

Přišel první šok.

Po něm pokus krátký

a pak druhý krok.

Byl tu !

Smutný pocit neustál.

Trápil jsem se,

ale život šel dál a dál.

Krátké záblesky.

Celkový jas.

Jsem spokojen

nebo chybím zas ?

Nevím ...

Nevím co teď dělat mám.

Jednou lásku cítím,

jindy smutek znám.

Krásná dívka.

Samé půvaby jen má !

Snad to ale není

ta povaha tajemná ?

Ne, určitě ne.

Vždyť vzpomeň si čas,

kdy žádné chyby nenašels

a milý byl tvůj hlas.

To je proces poznání.

Došel jsi kam měl.

A teď je jen na tobě:

Máš co jsi chtěl ?

 

 

 

[1995]